Hra na náhodu

Nejen závody MotoGP jsou živi členové Abajafans KPO. A jak jsme se v dubnu přesvědčili u příležitosti akce „Rekord na Masarykově okruhu“, jsou mezi námi vášniví piloti motocyklů, kteří sami rádi krotí nějaké to stádečko koní pod vlastními zadky.

Když se mi ozval místopředseda Car, že vyráží společně s Angelem v polovině června na motovýlet do Jižních Čech, neváhal jsem a bez konzultace doma, jsem okamžitě přislíbil účast. To předznamenalo vlastně celou náladu výletu, který se nesl přesně v duchu nepřipravenosti, impulzivních rozhodnutí a hry na náhodu. A proto jsme následně i náš výlet překřtili: „Hra na náhodu“.

Nakonec  jsme z Abajafans jeli čtyři: oba místopředsedové (Car a Zazi), Angel přijel z Prahy a Honza Novák z Kladna. Složení strojů bylo neortodoxní: Yamaha FZ1, Kawasaki Z750,Triumph 900 Scrambler a  Yamaha MT-01. Krásné stroje, předpověď krásného počasí, navíc jsme všichni strašní sympaťáci, tak výlet mohl začít.

Sraz v sobotu ráno na čerpací stanici Benzina v Českém Krumlově. Všichni jsme vyrazili ze svých domovů v sobotu časně ráno, všichni jsme to měli do Krumlova cca 210 – 220 km, až na Cara, který vyjel z Popůvek do krásného města na řece Vltavě již v pátek odpoledne. Bez problémů jsme se našli, pozdravili jsme se a mohli vyrazit konečně společně. Odpovědi na otázku „kam se teda jede?“ se iniciativně chopil Car a řekl: „uvidíme, nevím přesně, natankujte si plnou a držte se za mnou. Pojedeme tak nějak kolem Lipna, pak přes Strážný do Německa a pak zpátky přes Železnou Rudu. Někteří z nás nebyli na Německo připraveni a neměli se sebou žádné marky, ale i tento nedostatek se vyřešil jako všechny ostatní: mávnutím ruky se slovy „to máš jedno“.

Car se kupodivu držel vytyčené trasy a my se drželi za Carem. Kolem Lipna, přes šumavské hvozdy, Strážný i německou stranu Šumavy je krajina krásná a v kombinaci s perfektní kvalitou silnic jsme si jízdu moc užívali. Těsně před návratem na území naší vlasti jsme se stavili u motorestu na kávu a nějaké občerstvení.

Oběd byl plánovaný až v Železné Rudě, kam jsme dorazili asi po třiceti kilometrech od poslední pauzy v Německu. Vybrali jsme si přijemný penzion, kde výborně vařili. U oběda jsme klábosili o všem možném a také jsme kontaktovali Pepu Sršně, který nedaleko bydlí a chtěli jsme jej přijet pozdravit. Setkání s Pepou nakonec proběhlo, bydlí v maličké vesničce jménem Vosí, a protože jak sám říká, je Sršeň ve Vosí, tak je tam starostou. Což asi není takový kumšt, když má celá vesnice celkem 10 (deset) stálých obyvatel. Pepa nám ukázal své motorky, svoji posekanou zahradu a svoji čerstvě zasazenou trávu. Pak nás vyvezl a ukázal nám nejkrásnější cestu na Nepomuk. Opravdu kus super silnice! Z Nepomuku jsme pokračovali na Příbram, po cestě si dal Car klobásu, protože by jinak hlady nedojel. Z Příbrami jsme měli namířeno na Beroun, kde jsme měli domluvený nocleh u Angela na chatě, na břehu Berounky. Ještě než jsme tam dorazili, ztratili jsme Cara, který se svezl ve slipstreamu za nějakým bezmozkem na Suzuki. Car jeho tempo „uvisel“ a tak byl v Berouně asi o dvacet minut dřív než zbytek výpravy.

Po ubytování na chatě a ledové sprše, která přišla po parném dni vhod, jsme vyprovodili Honzu, který pokračoval domů na Kladno a naši skupinu tím opustil. My jsme vyrazili do víru velkoměsta Berouna, navštívili jsme parádní berounský pivovar Medvěd, kde jsme se i navečeřeli. Poté jsme se přesunuli blíže centra města na dalších pár piv a na závěr jsme se dopravili na ubikaci taxíkem.

Ráno jsme se předháněli v nápadech, kam bude naše cesta pokračovat. Nakonec z nepřeberného množství návrhů se do užšího finále dostal Karlštejn proti Pražskému Hradu. Zvítězila druhá možnost, protože Car si potřeboval dát na Václaváku k snídani klobásu.

Jelikož je Angel v pražských uličkách jako štika v rybníce, dostali jsme se z Berouna, přes Motol a Strahov velmi rychle na Hrad a následně ještě rychleji na Václavák. Zde se naše cesty s Angelem rozcházejí, neboť musí do práce a my s Carem pokračujeme z Prahy směr Kutná Hora, Čáslav, Havl. Brod, Jihlava, Velké Meziříčí a Brno resp. Popůvky.

Co napsat závěrem? Strašně moc jsme si to užili, byla to paráda a velká legrace. Za dva dny jsme najeli 850 km a hlavně bez jakéhokoliv problému. Děkuji všem klukům, kteří se této cesty zúčastnili, ač s neustálým pocitem nejistoty co se bude dít dál, jsme se cítili velmi jistě, že kdyby se cokoliv nepovedlo, tak si pomůžeme.

                                                                   Zazi

Fotky z výletu Abajfans ZDE

PS - Rádi bychom založili novou tradici, a sice jednodenní i několikadenní výjezdy motocyklových Abajafans po naší vlasti a časem i do zahraničí. Právě výše popsaný výlet lze pojmout jako nultý ročník. V úvodu příští sezony 2013 pro vás všechny plánujeme podobný výjezd, na který jste vy všichni motorkáři z řad Abajafans již dnes srdečně zváni. Itinerář bude vymakaný: zajímavá místa, památky, pivovary, pěkné scenérie i silnice. Cestu chceme koncipovat tak, že se k nám budete moci kdekoliv připojit i odpojit. Těšte se!